> Blog > EFI Hotels > Historie zámku Račice: od šlechtického sídla po moderní resort
Historie zámku Račice: od šlechtického sídla po moderní resort
Česko nabízí řadu jedinečných historických objektů, které mají šanci zaujmout nejen milovníky výprav do časů dávno minulých, ale také vyznavače luxusního odpočinku. Co všechno nabízí zámek v Račicích?
Proměna Račic: z gotického hradu renesančním zámkem
Račice jsou jedna ze dvou vesnic tvořících obec Račice-Pístovice v severozápadní části okresu Vyškov v Jihomoravském kraji. Dominantu nevelké obce se zhruba 700 obyvateli tvoří stejnojmenný zámek, který se nachází v její jihozápadníčásti. Vybudován byl na místě někdejšího raně gotického hradu. Ten pocházel z let 1275 až 1285. Na tuto dávnou kapitolu zdejší historie upomínají stále patrné příkopy a náspy. První nepřímá zmínka o feudálním sídle v Račicích pochází z roku 1285.
Na listině o smíru mezi Fridrichem ze Schonburka a olomouckým biskupem Dětřichem je uveden jako svědčící Milota z Račic. A právě moravský šlechtic je dnes považován za pravděpodobného zakladatele račického zámku. Ten během staletí následně vystřídal majitelů hned několik. Bývá mezi nimi zmiňován v první řadě loupežný rytíř Friduš z Linavy, který se jej měl zmocnit kolem roku 1290.
Ve 14. století drželi hrad páni z Lipé a roku 1376 Šternberkové. V roce 1420 zdědil sídlo Petr Strážnický z Kravař, který v té době vlastnil také Plumlov a Šternberk. Stál na husitské straně, a proto byl hrad roku 1422dobyt vojskem olomouckého biskupa Jana XII. Železného. Roku 1568 Račice kupuje Hanuš Haugvic z Biskupic, který nechal hradu 1568 - 1585 vtisknout renesanční podobu. Za jeho éry tak vzniklo severozápadní křídlo a přízemí nádvoří doplnily arkády.
Zámek Račice přečkal i válečné časy
Hanuš Haugvic prodal v 80. letech 16. století račické panství Bernardu Petřvaldskému z Petřvaldu, který je odkázal svému synovci. V době pobělohorské pak bývá v rámci pestrého výčtu vlastníků zmiňován italský rod Braidů, kteří provedli barokní úpravy převážně v kostele Zvěstování Panně Marii.
Dalším významným majitelem zdejšího zámku byl Jan Mundy, textilní magnát a šlechtic. Ve 30. letech 19. století nechal baron zámek empírově upravit. znamenalo to stržení a posléze obnovu tehdy zchátralého severozápadního křídla zámku.Arkády na nádvoří zvýšil na současná tři podlaží, dal je také vyzdít a opatřit velkými okny. Zámecké věže získaly biedermeierový háv. Historizující přestavba se odehrála dle projektu architektů Karla a Franze Schlepsových.
Jakožto posledního předválečného majitele uvádějí prameny Philipa von Schöllera. To byl moravský podnikatel německého původu, syn výrobce sukna Johanna Wilhelma Schoellera. Významnou stopu však v podobě zámku zanechal předně jeho strýc Paul Eduard, který jej odstraněním některých nepříliš vhodně zvolených prvků proměnil v soukromou rezidenci elegantního stylu.
Moderní historie se pak již zcela odklonila od využití reprezentativní budovy coby šlechtického sídla. V roce 1938 se do dějin zámku propsala tzv. mnichovská krize. V tomto období se stal generálním štábem Československé armády.Po roce 1945 sloužil jako rekreační středisko a od roku 1959 se v něm nacházela zvláštní škola internátní a odborné učiliště.
Moderní doba spojila historické zámecké prostory a špičkovou gastronomii
V roce 2017 se pak otevřela pro zámek v Račicích zcela nová kapitola jeho existence. Do svého majetku jej získala brněnská společnost e‑Finance, a.s. Ta budovu zakoupila od Jihomoravského kraje a rozhodla se jí vdechnout nový život. Další rozvoj zaměřila na oblast cestovního ruchu. Myšlenka na využití objektu pro rekreační účely otevřela cestu k rekonstrukci. Aktuálně je tak možné navštívit především zámeckou restauraci nazvanou EFI Hostinec Konírna.
Ta je zaměřena na poctivou českou kuchyni s využitím lokálních surovin a ohledem na sezónnost. Menu aktuálně nabízí omáčky, vývary, pečeně a knedlíky, ale i zahraniční speciality jako Spaghetti ala Chitarra se zvěřinovým ragú a sýrem Gran Moravia. Kromě obědů si hosté rovněž mohou objednat snídaně. Rovněž se můžete občerstvit některým z řemeslných piv. Ta pocházejí z vlastního EFI pivovaru a získala si získala oblibu nejen mezi hosty, ale ceněna jsou i v odborných kruzích.
V letošním roce produkce uspěla na Mezinárodním pivním festivalu v Litoměřicích, odkud si bronz odvážela EFI Desítka a stříbro EFI Irish Stout. Pomyslnou vlajkovou lodí sortimentu je však EFI Dvanáctka, která v minulosti hned několikrát bodovala na mezinárodních soutěžích, a to v letech 2022, 2024, 2026. Vařena je na stupňovitost ze žateckého chmele a českého sladu. Vyrábí se tradiční metodou na dva rmuty. Které pivo bude právě vaším favoritem? Vydejte na zámek Račice a ochutnejte sami.
